Itálie

Itálie se rozkládá na Apeninském poloostrově, přilehlém vnitrozemí a několika ostrovech jako Sardinie, Sicílie či Elba. Rozloha země je 301 309 km2 a žije zde přibližně 58 miliónů lidí. Západní pobřeží země je omýváno vodami Tyrhénského neboli Ligurského moře, při východním pobřeží se nachází Jaderské moře.
Itálie je republikou, v jejímž čele stojí prezident, je členem Evropské unie. Ze správního hlediska se země dělí na dvacet krajů (regioni), které zhruba odpovídají historickým regionům země. Kraje se dělí na provincie a ty na městské rady (comuni). Pět krajů – Sicilie, Sardinie, Trentino-Alto Adige, Friuli-Venezia Guilia a Valle d’Aosta mají autonomní postavení zaručené ústavou. Krajská shromáždění těchto krajů mají větší pravomoci než zbývajících 15 krajů.
Při našich cestách po Itáliii jsme navštívili nebo pouze projížděli celkem třinácti z těchto krajů.

Itálie se dělí na dvacet regionů:

Asi nikoho nepřekvapí, když si zde přečte, že ceny v Itálii jsou vyšší než v Česku. Pokud však nakupujete potraviny ve velkých obchodních řetězcích, není to tak hrozné. Zde je poměrně početně zastoupena síť levných supermarketů Lidl nebo Penny market. Nakupovat v těchto dvou obchodních řetězcích je poměrně levné podobně, jako je tomu v Česku. Bagetu zde nakoupíte přibližně za 0,5 €, chleba přibližně za 1 €. Balík šesti lahví balené vody přijde na 1 až 2 €.
Ceny pohlednic se pohybují v rozmezí od 0,2 do O,5 € za kus, zmrzlinu v Itálii koupíte ta 1,5 € nebo ale také za 2,5 €. Většinou se cena liší velikostí kornoutku a tím i množství zmrzliny. Nicméně italská zmrzlina se rozhodně nedá srovnávat s tím, co se prodává u nás a rozhodně stojí za to ji vyzkoušet.

V Itálii žije téměř 58 miliónů obyvatel. Z 97 procent obyvatele tvoří Italové. V provincii Bolzano a Alto Adige je početná rakouská menšina, v provincii Valle d’Aosta pak žijí Francouzi.
Itálie se v posledních letech stala i zemí přistěhovalců. Nejpočetnější skupinou jsou Albánci, ale naleznete zde i hodně lidí černé pleti. Ty nalezneme především na ulicích jako ilegální pouliční prodejce nelegálně kopírovaných CD, za deště deštníků, růží či jiných suvenýrů. Jakmile však spatří blízkost policie, okamžitě mizí v davu. Na jihu je zase patrný velký počet romského obyvatelstva, což se zde projevuje vysokou kriminalitou.
Předeším je třeba si zvyknout na větší množství žebráků a bezdomovců v ulicích měst, než na kolik jsme zvyklí.

Ti se objevují často i u silničních křižovatek nebo u míst výběru mýtného.

Nabídka stravovacích kapacit je zde poměrně dostatečná, přibližně taková, na jakou jsme zvyklí z Čech. Pro nás středoevropany však může být občas problém vyznat se v některých jídlech uvedených na jídelním lístku. Největší je samozřejmě nabídka pizz. Jejich druhů je takové množství, že často ani nevíte, jakou vybrat a to třeba i z důvodu, že mnohdy netušíte, co která ingredience znamená. Pokud je však u pizzy napsáno, že obsahuje funghi, tak to znamená, že je s houbami. Pokud je pizza Capricciosa, tak potom se jedná o pizzu s olivami, houbami, mozzarelou a šunkou vařenou nebo syrovou. Ceny pizz se v italských restauracích pohybují od 5 do 7 €.
Zajímavé jsou také tzv. calzone, což je vlastně pizza ve tvaru dlouhého štrůdlu. Někdy může být ten štrůdl opravdu dlouhý. Jinak je italský jídelníček bohatý na těstoviny či dary moře. Vyplatí se rozhodně ochutnat lasagne, což jsou velmi výborné zapečené těstoviny s bešamelovou omáčkou. V italském jídelníčku však můžete ochutnat také například sušená rajčata nakládaná v oleji nebo dokonce marmeládu z rajčat.

osobní zkušenost:

Výborná krupavá pizza podlouhlého tvaru, malé husté expreso výborné-povzbuzující za 1Eur-vyjídala jsem ho lžičkou, zmrzlina velmi dobrá nešizená měla jsem čokoládovou a ovocnou.

Co mě překvapilo:

Špinavé vlaky a to hlavní linka do Říma a to tak, že si člověk bál sednout a chytit se něčeho, vlakové zastávky beton a drát, nádraží v Římě nepořádek. V ČR jsou v současné době vlaky daleko čistější a to Řím je evropská metropole. Památky byly moc krásné.