Pálenka ve folkloru

Kořalka byla v lidovém prostředí součástí pohoštění při významných příležitostech. Nechyběla při křtinách, svadbách, pohřbech také o masopustu a zimním období vůbec. Jako součást pohoštění nechyběla pálenka o hodech.

Každá součást běžného lidského života se odrážela v písních, říkadlech či pohádkách. Nejinak je tomu se slibovicí, kořalkou a pálenkou.

Gořalko, gořalko

pěkný řetázek máš,

jak sa ťa napiju

gurášu mi dodáš.

Kdo večeří kořalku, snídá vodu s oharků.

V Evropě začali s výrobou alkoholu mniši v italských klášterech. Dominikáni, kartuziáni, benediktíni pálili mimo vína hlavně bylinné pálenky s úspěchem prodávané pro lékařské účely. Pálenka vyráběná především z vína byla označována jako Spiritus vini (duch vína) nebo aqua vitae (voda života)

250g česneku který oloupeme, očistíme, nakrájíme nasypeme do skleněné nádoby a zalijeme 0,5l vínovice, uzavřeme necháme asi 2 týdny odležet. Poté nápoj slijeme, přecedíme a smícháme s chladným sirupem uvařeným z 2kg cukru a 2l vody. Přidáme půl lžičky kyseliny citronové a stejné množství vanilkového cukru. Vše promícháme, přecedíme a necháme 2dny stát. Pak nápoj přefiltrujeme, nalijeme do lahví a můžeme konzumovat.

Rozdrtíme 150g puškvorce, nasypeme jej do skleněné nádoby a zalijeme 1l vínovice. Nádobu uzavřeme a odstavíme na dva měsíce na sluné místo. Průběžně protřepáváme. Poté tekutinu slijeme, přefiltrujeme, přidáme do ní 100g světlého medu a přelijeme do lahví. Zazátkujeme a necháme půl roku zrát ve sklepě.

Vypeckované zralé plody namačkáme v hrnci, s přiměřeným množstvím rumu-ovoce musí být zalité. Dochutíme badiánem a celou skořicí, hrozinkami, perníkovým kořením a cukrem. Necháme 3 měsíce uležet a poté konzumujeme.