Vlčnovský kroj, jídlo a písnička
Kroj Vlčnov
Do Vlčnova přijížděli výtvarní umělci, aby po vzoru J. Úprky zachytili výrazný typ Vlčnovjanů. Otto Ottmar se ve Vlčnově usadil a oslavil Vlčnovjany desítkami svých prací. Mnozí do Vlčnova dojížděli na slavnosti a své dojmy zachytili na obrazech, jež jsou v muzeích, galeriích a soukromých sbírkách, například olejomalby Bohumíra Dvorského, pohybové kresby Františka Bezděka, litografie a akvarely vlčnovské rodáka Karla Beneše a jiných. Všichni usilovali o výtvarné vyjádření krásy vlčnovského kroje s typickými kontrastními barvami, tak odlišného od všech krojů v okolí. Všechny podmanilo kouzlo lidového projevu, formovaného po staletí usilovnou snahou vyjádřit pocit nositeli a uspokojení těm ostatním. To je ostatně základní motivace pro formování oděvu vůbec. Jenže v případě lidového kroje se tak děje v rámci malého regionu s kolektivním rozhodováním o tom, co se bude a nebude nosit při jakých příležitostech, co je vhodné a co je nežádoucí. Tvořivost tak úzce podřízená pospolitosti, v tomto případě jedné velké obci, je v každém případě obdivuhodná.
Jízda králů
je starobylá slavnost, jejíž původ sahá až do předkřesťanských pohanských dob.
V minulosti se pořádala na mnoha místech Evropy a i v našich městech byla častá. Jízda králů ve Vlčnově je dnes nejpopulárnější, každoročně se koná poslední víkend v květnu a na programu nechybí přehlídka slováckých krojů, písní, tanců a řemesel; samotná královská jízda začíná v neděli ráno.
Slovácká Jízda králů je zapsána na Seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.
Písnička Vlčnov
Chodíme, chodíme
Chodíme, chodíme, hore po dědině
nejednej maměnce céru obudíme.
Obudí, obudí kohútek jarabý,
kohútek jarabý, až poletí z hřady.
Kohút z hřady letí, vesele si zpívá,
stávaj milá hore, už sa rozednívá.
Stávaj milá, spíš-li, namlúvat ťa přišli,
Horňané, Dolňané, chlapci Vlčňovjané.
Chlapci Vlčňovjané majú koně vrané,
košulenky tenké, ňadra vyšívané.
Košulenka tenká, šila ju švadlenka,
šila ju hedvábem pod zeleným hájem.
Dyž ju vyšívala, vesele se smála
dyž ně ju dávala, žalostně plakala.
Jídlo z Vlčnova
Koláčky škaredky
750 g polohrubé mouky
250 g hladké mouky
3 lžičky (3 kostky) cukru
18 pol. lžic mléka
2 kostky droždí (po 42 g)
300 g kvalitního škvařeného vepřového sádla
250 g másla
2 celá vejce
2 žloutky sůl na namáčení:
1 vejce
cukr moučka
Nejprve si připravíme nádivky – jsou v každé základní kuchařce, já je dělám od oka, takže nepřikládám recept. Nádivky musí být tužší konzistence – aby se z nich daly dělat hrudky.
Kvásek: rozmělníme droždí, přidáme vlahé mléko, cukr a trošku mouky. Necháme v teple nakynout.
Část mouky si oddělíme – na podsypávání. Na vál prosejeme mouky, sůl, do důlku vklepneme vajíčka a žloutky, přidáme kvásek a nožem rychle zapracujeme (jinak se nám tekuté ingredience rozlijí po stole). Zapracujeme sádlo a máslo (nakrájené na menší kousky). Pro méně zkušené – mouku, vajíčka a kvásek raději předzpracujte v míse.
Těsto důkladně prohněteme na vále. Zpočátku lehce podsypávat moukou, aby se nelepilo. Vznikne polotuhé vláčné těsto. Některá mouka váže více tekutiny, jiná méně. Proto je dobré část mouky ponechat stranou a dle hustoty zapracovávat, nebo přidat ještě trochu mléka.
Pozor ! Těsto nenecháme kynout !
Těsto rozdělíme na 3 díly. Vyválíme placku a rádýlkem rozkrájíme na čtverce cca 4×4 cm. Já používám takové mechanické rádýlko, které nakrájí rovnou pěkně stejné čtverce (prodává se na každém jarmarku).
Doprostřed každého čtverce položíme nádivku a sbalíme.
V misce rošleháme vajíčko. Koláčky namáčíme spojenou stranou ve vajíčku a pak v cukru a klademe na plech vyložený pečícím papírem.
Pečeme v troubě předehřáté na cca 180°C do růžova. Upečené sypeme cukrem s vanilkou. A po vychladnutí si na nich pochutnáváme.
Z uvedené dávky je cca 160 ks koláčků – Škaredek.
Doprostřed každého čtverce položíme nádivku a sbalíme.
V misce rošleháme vajíčko. Koláčky namáčíme spojenou stranou ve vajíčku a pak v cukru a klademe na plech vyložený pečícím papírem.
Pečeme v troubě předehřáté na cca 180°C do růžova. Upečené sypeme cukrem s vanilkou. A po vychladnutí si na nich pochutnáváme.
Z uvedené dávky je cca 160 ks koláčků – Škaredek.
Recept jsem získala od mé kamarádky a sousedky Emilky (ta ho má od babičky z jihu Moravy – z Vlčnova). Koláčky už peču asi 15 let ke všem slavnostním příležitostem. Také na třech svatbách. Jsou to skutečně vyjímečné koláčky, protože jsou nejen výborné chuti, ale jsou i trvanlivé – posílám je bez úhony balíkem do zahraničí.
Pokud se podivujete nad množstvím tuku, nejste sami. Když jsem recept získala, domnívala jsem se, že je v něm chyba a dávala jsem několik let jen 25 g másla a byly také dobré. Doporučuji ale dávku 250 g másla dodržet – jsou mnohem křehčí
Pokud se podivujete nad množstvím tuku, nejste sami. Když jsem recept získala, domnívala jsem se, že je v něm chyba a dávala jsem několik let jen 25 g másla a byly také dobré. Doporučuji ale dávku 250 g másla dodržet – jsou mnohem křehčí
Posted in Folklor
Napsat komentář