Myslet, ale nemyslet

V Zenu říkáme myslet, ale nemyslet. Nemyslet, ale myslet. Hiširjo -mimo myšlení a ne-myšlení.

Nejde o to myslet pomocí myslitele, ani nemyslet vůbec. Zakázat si myslet znamená vytvořit myslitele. Během zazenu když se soustředíme na pozici a dýchání, zůstává jen dýchající vědomí, jinak řečeno myšlenka, která dýchá, či dýchání, které se myslí samo o sobě. Jestliže se myšlenka myslí sama o sobě, myslitel se vytrácí. Pak vstupujeme do velkého ticha, kde se mysl sama uklidnuje. Není zastavována ani kontrolována, ani ovládána, protože tu již není myslitel či někdo kdo by cokoliv vytvářel. A tak to co bylo na počátku soustředěním a poté vědomou pozorností, se mění v subtilní přirozenou jasnost. V čisté jasnosti bez soudů či zvláštních myšlenek není čím se stát, neboť jasnost nezná minulost ani budoucnost. A přítomnost jí zcela uniká. Vstupujeme do Bytí času, času Přítomnosti Metaprostoru.

Minulost je minulost,

Budoucnost je další den,

Zapomeňte na ně…