Byl jeden kámen….

Napsala jsem povídání o kameni … diktoval skřítek povídálek, tento kámen skutečně existoval, to ostatní může být fantazie… napište mi jak se vám povídání líbí….díky za reakce. Kopretina
Byl jeden kámen a spal v zemi. Jednoho dne se zem zachvěla a kámen cítil jak se on sám a všechno ostatní v zemi otřásá. Slyšel i křik a výskot svých kamarádů, kteří nebyli v zemi tak pevně ukotveni jako on. Jak se kouleli z hory dolů někteří to brali, jako veselou zábavu a někteří si cestou i natloukli jak naráželi na nové věci a letěli vzduchem. Někteří pod horou spadli do řeky a zažívali tak nové vjemy v podobě vody která je omývala. Někteří zatoužili stát se průzračnými jako voda která je obklopovala a hladila jemnými vlnkami. Ti co řeku přeskočili a ocitli se tak náhle na druhém břehu, mohli tak vnímat rytmus země a cesty pod sebou i nad sebou, zapadající slunce i zvuk poledních zvonů vše v nich bylo zakleto.
Copak bude asi se mnou blesklo kameni kamenou hlavou, i když se země otevřela, zůstávám stále na stejném místě. A země se otřásla podruhé a z nebe dopadla na kámen červená kapka -byla to kapička krve boha Asury. Kámen vše přijal a začal se měnit. Přijal se a okouzlil sám sebe. Stal se z něho okouzlující kámen čaroděj s kouzelnou mocí. Tak moc se miloval až vyzrál do nesmírné krásy drahokamu diamantu. Jeho jas a záře začala naplnovat okolní krajinu. I šel tudy pastýř, když se mu v zemi náhle cosi zablesklo začal kutat a dolovat a ejhle, vydoloval kámen tak veliký a krásný, že sám nevěděl co s ním počít. Nakonec ho ukázel svému chlebodárci farmáři. Farmář byl kamenem tak nadšen, že za něj nabídl pastýři 500 ovcí, 10 volů a 1 koně. Z pastýře se tak stal zaopatřený člověk, který dojatě vzpomínal na krásný kámen který mu změnil život, když hnal stádo na řekou Orange. Tento nádherný diamant měl váhu 205,45 g po výbrusu měl 46,7 karátů a dostal jméno Hvězda Jižní Afriky. Měl hodně majitelů, mnohým však štěstí nepřinesl, protože úmysly se kterými se kamene zmocnili nebyli čisté. Chvíli se zdálo, že kámen nalezl své pravé místo na soše Boha Brahmy v indickém chrámu v městě Šrínagaru, ze sochy jej však ukradl francouský voják který jej obratem prodal anglickému námořnímu kapitánovi. Ten jej dovezl do Londýna. Tam se opět prodal a nakonec skončil u knížete Orlova, který daroval kámen carevně k narozeninám a byl zasazen do carského žezla ….jestli tady skončila jeho pouť nikdo neví a proto buď pozdravena země a vše co na ní a z ní pochází 🙂

Posted in Povídky - názory


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *