Strašlivý příběh Helloweenský, který se opravdu stal

Protože je dnes Helloveen napíšu vám příběh, který jsem si nedávno poslechla. Už pár roků jezdím do Německa na stejné místo, v této vesničce se nachází tajemné poutní místo, které se nazývá Blažejova hora. Je to místo v lese na kopci a vede k němu křížová cesta a na tomto kopci je pak kaple sv. Blažeje. Není to moc romantický kostel, někteří říkají, že by tam sami nikdy nešli a někteří zas, že se tam bojí i ve dne. Já jsem tam chodila zpívat na plné pecky a vždy jsem si příla aby tam nikdo nebyl, ale vždy jsem měla dost posluchačů, kteří mi zatleskali. Tentokrát jsem ale měla pocit, že bych tohle místo měla navštívit v noci aby konečně bylo nějaké vzrůšo. Dále na tomto místě mívali Keltové své obřadiště. Jen jsem se takto rozhodla, bylo mi třeba vyslechnout si od vedoucí našeho zájezdu tuhle historku. Nevěděla že se tam chystám, ale bylo to pro mě varování po vyslechnutí historky, už jsem nechtěla tohle místo nikdy navštívit, ale na druhý den jsem se z toho vyspala a šla jsem tam v poledne. Byla jsem tam celou cestu sama a jak jsem došla na místo začaly zvonit poledne, nám co věříme i na polednici to moc nepřidalo 🙂 Vešla jsem tedy do kostela, rychle se pokřižovala a sedla si do posvátného křesla, tam jsem se trochu uklidnila a chvilku tam seděla. Pak jsem se zvedla a šla jsem už na penzion. Cestu tam i zpět jsem stihla za hodinu a půl a po cestě zpět jsem si celou dobu zpívala písničku od Marty Kubišové Ať mír dál zůstává touto krajinou….
A ted už příběh od vedoucí našeho zájezdu:
Jednou s tímto zájezdem jeli také dva mladí muži, každý z nich bydlel na jiném penzionu ale oba měli stejný nápad neboť slyšeli, že kaple se ani v noci nezamyká, jenom bych podotkla, že mezi penziony je asi 10min rozdíl. Oba se rozhodli jít do kaple tak aby tam byli o půl noci, ale navzájem si to neřekli. Jeden z nich sebou vzal asi 55letou paní které o svém nápadu také řekl. A tak šli už cestou lesem měli stále pocit, že tím lesem někdo jde s nimi….když došli do kaple nikdo tam nebyl, jen tam hořely svíčky, jiné osvětlení tam není… sedli si tedy do první lavice, že se budou modlit či meditovat a nad nimi vysel velký kříž s Kristem. Jak tak seděli a meditovali stále slyšeli něco kapat…ale co by mohlo kapat když venku nepršelo? Pod Kristovým křížem kaluž černé krve…vyletěli z kaple a hnali se zpět. A další zajímavost oba kluci tam byli o půlnoci a nepotkali se ani v kostele ani jinde a nezávisle na sobě povykládali stejnou historku….

Posted in Povídky - názory


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *