Masopust – maso pusť

Masopust je období veselení se, hodování a pití. Někde se masopustu říká fašank, fašinek, šibřinky, končiny, vostatke, ostatky nebo ostatky a znamená, že se hoduje v dnech, které ještě ostaly před obdobím půstu. Období masopustu začíná od svátku Tří králů 6. 1. do popeleční středy. Záleží tedy na tom, kdy jsou Velikonoce.

Popeleční středa, a konec masopustního období, je letos 26. února 2020.

V dnešní době je masopust

hlavně o víkendu, ale dříve trval od čtvrtka do úterý. Držel se hlavně tučný čtvrtek, taneční neděle a maškarní úterý. Od tučného čtvrtka do úterý začínaly oslavy časně ráno buď zabíjením prasete (hospodář přečetl ortel vepře, jeho poslední vůli a až poté mohl být zabit),smažením koblih nebo převlékáním za maškary, které na vsi obcházely v průvodech dům od domu. Říkávalo se, že o tučném čtvrtku mají lidi jíst a pít co nejvíce, aby byli celý rok při síle. V bohatších rodinách si v tento den připravovali vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím, kterou zapíjeli pivem.

Masopustní, karnevalové průvody masek chodí nejméně od 13. století, původ ale sahá až před náš letopočet. Název karneval pochází z Itálie a znamená sbohem maso.

Masopust byl přijímán jako ventil života, svázaný jinak předpisy a regulemi. Jeho symbolika byla ve slovanském pojetí byla jeho symbolika zaměřená na vítání jara a zabezpečení hojnosti, úrody a plodnosti.

Ve středověku křesťanští mravokárci masopust odsuzovali. Nelíbilo se jim povykování, převlékání za maškary, velké hodování a pití alkoholu. Zabránit mu ale nemohli. Jako den jeho ukončení určila masopustní úterý, které předcházelo popeleční středě. Popeleční středou začal půst bez masa a radovánek, který trval až do Velikonoc.

Popeleční středa je 40 dní před Velikonoci a jelikož jsou Velikonoce pohyblivým svátkem, každý rok má jiné datum i konec masopustu.